2020 Únor 11 Ústavní soud 18. února vyhlásí, jak rozhodl o Zemanově návrhu na úpravu „Lex Babiš“

Ústavní soud 18. února vyhlásí, jak rozhodl o Zemanově návrhu na úpravu „Lex Babiš“

Ústavní soud 18. února po třech letech řízení vyhlásí, jak rozhodl o úpravě zákona o střetu zájmů, tzv. „lex Babiš“. Jedná se o zákon, který omezuje přístup firem ovládaných členy vlády k některým státním podporám a zakázkám. Návrhy na provedení škrtů v zákonu o střetu zájmů podal začátkem roku 2017 prezident Miloš Zeman, a také skupina poslanců, převážně z hnutí ANO. Ústavní soud se oběma návrhy zabýval ve spojeném řízení.

Zákon přezdívaný lex Babiš zakazuje firmám, v nichž mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky. Součástí zákona je i ustanovení, které zakazuje členům vlády a dalším veřejným funkcionářům provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. S ohledem na tehdejší poměry ze tak novela fakticky vztahovala jen na premiéra Andreje Babiše (ANO).

Prezidentův návrh podaný k Ústavnímu soudu označoval kritizovaná ustanovení za nepřiměřená, případně rovnou neúčinná. „Pokud jde o princip vhodnosti, je schopnost této právní úpravy dosáhnout zamýšleného cíle, respektive ho neminout, v podstatě nulová (…),“ stálo v návrhu. Zeman zdůrazňoval, že lidé mají mít rovný přístup k voleným funkcím, ovšem členové vlády si nyní v podstatě musí vybrat: politika, nebo podnikání.

Podle dalšího podání, které v roce 2017 podepsalo 41 poslanců ANO a tři z hnutí Úsvit, zákon nepřiměřeně zasahuje do vlastnických práv členů vlády a omezuje jejich právo podnikat, a to nepředvídatelně, během výkonu funkce. Slovy poslaneckého návrhu šlo o „legislativní past, která má tyto dotčené jedince zbavit buď veřejné funkce, nebo části jejich majetku“. Poslanci kritizovali také fakt, že sporná část zákona byla přijata kvůli konkrétnímu člověku a postrádá tedy základní rys právního předpisu, tj. všeobecnost.

Komentáře